Hned den po focení Markétky, jsem měla domluvené, že budu fotit Romču. Přišla jsem na to, že tyhle dva dny měly jednu spojitost v "uměním modelek" a to takovou, že obě dvě se mi pořád vrtěly. Naštěstí s Romčou to bylo jednodušší, že když jsem jí řekla, ať dá tu pózu, co byla předtím, tak se mi vrátila a já mohla fotit. Přišlo mi, že tam oblečení lítalo a modelka byla pořád míň a míň oblečená. Ale ty fotky "dál, dál" (jak by někdo nazval) mám jen já a modelka;).. Na druhou stranu si myslím, že Romča je sen všech fotografů. Má krásný obličej (Znak krásného obličeje - oči a pusa; když má "modelka" krásné oči/pusu/, dělá to automaticky pěkný obličej.) a ke všemu i postavu, takže se fotila opravdu dobře. Jinak jsem vždy přemýšlela, jak vykouzlit úsměv, aby vypadal přirozeně. Nejlepší je to opravdu na to jít přes řeči typu "Představ si, že jsem krásnej kluk a ty mě chceš sbalit úsměvem", ale ne proto, že úsměv potom vypadá přirozeně, ale proto, že když tohle chvíli říkáte, tak se modelka začne smát (kdo by nezačal, žejo:D) a co máte najednou za objektivem? Přirozený úsměv:)) Jinak mě asi málem zabila úprava a promazávání fotek, protože jich bylo 650, z toho bylo vybraných 145 a na každé fotce jsou 2 rámečky. Takže se celkem divím, že se mi o Romči buď nezdálo, nebo že jsem ze spaní už automaticky nedělala "Jednoduchý rámeček, 60 bíla, ok; jednoduchý rámeček, 30 černá, ok". V každém případě - bylo to bezvadný a ty 2 dny, kdy jsem fotila po sobě mě moc bavily:)
Výsledky naší práce můžete vidět tady->
Žádné komentáře:
Okomentovat